Ostedystrofie saténových morčat – zamyšlení chovatele
Zamyšlení: CHOV SATÉNOVÝCH MORČAT
Již na začátku roku a na začátku obnovení chovu jsem zde na facebooku psala, že naše chovatelská stanice nebude dál chovat saténová morčata vzhledem k tomu, že hodně těchto morčat trpí nemocí zvanou osteodystrofie.
Tak nějak jsem si myslela, že chovatelé, kteří saténová morčata chovají o této nemoci vědí, dost mě tedy překvapilo, že ji třeba někdo nezná vůbec…
Také jsem měla spousty odchovů saténů, zpětně je mi to vážně líto, ale změnit to nemohu. Hlavní cíl naší chovatelské stanice je docílit odchovů především zdravých, exteriérově kvalitních a standardních jedinců… což se s pojmem satén úplně neslučuje.
Bohužel, když jsem chovat začínala, 100% našich morčat si neslo satén gen, i když bych v tu dobu chtěla, bohužel nic se s tím dělat nedalo. Ale řekla, jsem si, že přeci tato nemoc zas asi nebude takový problém, když se chovají v takových počtech. Nicméně už jen to, že křížení dvou saténů i když jsou to zdraví jedinci, není dobré, protože se mohou dost často narodit mláďata postižená, mě mělo donutit se nad tím zamyslet víc…
Ano stále o této nemoci není úplně moc informací, ano kohokoliv se zeptám, tvrdí mi, že má morčata zdravá. I já jsem si kdysi myslela, že když mám saténová morčata zdravá, dožívali se 5-8 let, tato nemoc se mláďatům vyhne. Opak je pravdou. Bohužel až zpětně se člověk dozví – třeba po 2-3 letech, že mládě onemocnělo. A přiznejme si, kolik chovatelů se pak dál stará o to jak jeho mláďata prospívají? Já se alespoň snažila regulovat to tím, že jsem se snažila být s majiteli našich saténů v kontaktu. Vím, tedy, že se u některých jedinců tato nemoc objevila. Není to velké číslo, ale ani zanedbatelné.
Spousta z vás to možná o svých odchovech neví, ale bohužel jsou i tací chovatelé, kteří vědí, že jejich mláďata nebo morčata tuto nemoc mají a neřeší to…
Saténová srst je atraktivní, vypadá krásně, ale vážně je to kvůli atraktivnosti pro člověka zapotřebí? Přijde mi to hodně sobecké.
Jde mi hlavně o to, že nikdo ani pořádně neví, proč se tak děje, proč morčata onemocní i když mají zdravé rodiče. Můj názor je ten, že problémem je v tomto ohledu hlavně výživa s metabolismem vápníku a fosforu, vitamínem D nikoliv zase až tak genetika. Jako chovatel saténových morčat by toto měl vědět, no nejsem si úplně jistá, kolik z nás se o to zajímá a ví to… Mrzí mě, že i já jsem to brala na lehkou váhu.
Morčatům s tímto onemocněním se nedá při zjištění v pozdějším stadiu nemoci bohužel nijak pomoci, léčba spočívá jen v podávání léků na bolest a vitamínů, ale je to jen prodlužování toho, co se stejně odvrátit nedá. Ano jsou i morčata, která se z této nemoci dostala – jedno, dvě, tři? Ale zbytek opravdu trpí. Hodně zjednodušeně řečeno, jak by vám asi bylo, kdyby se z kostí stávala „želatina“, každý pohyb by vás bolel, až by to vedlo k ochrnutí, nemohli jste jíst, selhávali by vám ledviny? K přiblížení nemoci bych tuto nemoc mohla přirovnat k osteoporóze, kterou trpí lidé, při oblékání se vám třeba i zlomí žebra…
Na škole jsem se snažila vypracovat studii, byla jsem v kontaktu s veterináři. Bohužel pak jsem školu přerušila na několik let a studie se nedodělala. Nicméně cca 46% ze všech saténových morčátek, ke kterým jsme se dopátrali bylo nemocných, to vážně není málo. Co se týče morčátek se satén genem, tam je těžké něco prokazovat, ale k žádnému morčátku s normální srstí se mi informace že by onemocnělo nedonesly.
Rozhodně si nemyslím, že všichni se mnou budou souhlasit, ale co se týče chovu morčátek, tak si rozhodně myslím, že je to téma, které by nemělo být jen tak opomíjeno. Tento článek je pouze jen a jen moje zamyšlení.
