Z nějakého důvodu nepochopeného chovateli morčat se zdá, že noví majitelé dávají přednost samičkám. Existuje taková teorie, že dva kluci se prý nesnesou… A tak zájemci požadují převážně samičky a kluci zůstávají na ocet. Zde ale narážíme na několik problémů. Aby chovatelé mohli zlepšovat kvalitu svých morčat, dál šlechtit plemena a zlepšovat se ve svém usilí, znamená to, že samice jsou důležitou součástí chovatelského plánu. Chovatel ve svém chovu potřebuje více samiček než samečků. Z tohoto důvodu jsou samičky pro zájemce méně dostupné.

Co začínající zájemci povětšinou netuší je fakt, že samečci mají tendenci být odvážnější a jsou méně bázliví, a tedy jsou ve skutečnosti lepšími mazlíčky. Samečci bývají méně plaší než samičky a jsou tedy více naklonění lidskému kontaktu a přízni.

I když k šarvátkám občas dochází, je to vzácné. U obou pohlaví se samozřejmě mohou vyskytnout jedinci, kteří se chovají asociálně a napadají toho druhého. Samice mají každých 16 dní říji, během tohoto období na sebe dokáží být opravdu drsné a jedna druhou pěkně prohání po kleci. Stejně jako i v lidském životě, samci (chlapi) po sobě prostě skočí, ale po konfliktu jsou schopni si podat ruce a být zase kámoši. Kdežto samice dokáží být dlouhodobě nenápadné šikanátorky a může toto chování probíhat skrytě, kdy dominantní samice to dává té druhé pomalu nenápadně sežrat štípanci do zadku, nepouštěním ke krmení, zatlačováním do rohu, nepouštěním z domečku a podobně, druhá samička pomalu strádá. Z tohoto důvodu je skvělým řešením přidání kastrovaného samečka mezi dvě samice.

Samečci spolu dokáží vycházet dlouhé měsíce bez problémů, většinou se právě první roztržky objevují v pubertě, kdy se samečky cloumají hormony. Pro člověka může být toto období dramatické. Kluci si musí vyřešit své postavení ve dvojici, tedy kdo bude dominantní a kdo podřízený. Ve vzácných případech může nastat situace, kdy jsou dva jedinci dominantní, v tom případě nezbývá nic jiného než dvojici rozdělit.

Abyste dosáhli toho, že si dva samečci budou vždy rozumět, je důležité uvědomit si několik důležitých věcí. Vždy si pamatujte, že jsou to morčata! Nejsou lidé a myslí jinak než lidé. Věci, o kterých si myslíte, že mohou pomoci, protože to je to, co byste chtěli, často naruší jejich vztah.

Jak jsem již zmiňovala, je potřeba nechat samečky, aby si urovnali svůj vztah. Není dobrý nápad je na krátkou dobu dávat k sobě a pak zase oddělovat. Lidé si intuitivně myslí, že je to dobré, ale opak je pravdou, je to kontraproduktivní. Nejdůležitějším a rozhodujícím faktem pro to, aby si samci vytvořili pouto je to, že jeden z nich musí projevovat submisivní chování. Pokud se tak nestane a budou odděleni, bude to dominantní považovat za vítězství. A v tomto bodě samci při dalším seznamování bohužel naváží. Tedy s každým dalším jejich sloučením a opětovném oddělení bude stále obtížnější je přimět, aby byli kámoši a spíše se k sobě stanou podezíravější.

Pro spokojené soužití morčat je jejich území důležitou součástí jejich vazby a vztahů. Čím jednodušší, tím lepší. Neměňte neustále jejich prostředí. Chcete svým mazlíčkům udělat radost, nakupujete hamačky a tunýlky a domečky…. Lidské myšlení je takové, že to obohatí morčátkům život a bude to pro ně mnohem více vzrušující. Morčata si myslí: „Co to je, za všechny ty děsivé věci“? Stávají se paranoidní a dokonce i jejich „nejlepší kamarád“ může být považován za hrozbu. To může vést k bojům. Rozšiřování prostředí ve kterém žijí, například o výběh, aby se morčátko proběhlo, je důležité. Musíte jim však umožnit prozkoumat si vše pomalu a opatrně, tak jak oni sami chtějí, nespěchejte.

Známe to z našeho života, spousta lidi se vyžívá v přeorganizovávání nábytku, sedačku sem, skříňku tam, přijde vám to vzrušující, ale jsou tací, kteří to nesnáší 😀 Morčata jsou hodně konzervativní, mají ráda když jsou věci pořád stejné. Člověk si myslí, že jim novým domečkem zpestří život a ono nic, naopak můžete rozhodit chování v celé skupině. Klec pro morče by neměla být přeplácaná, dlouhá rovná plocha na běhání, kopičky sena = ideál, nemusí být domečky, nemusí být hamaky ani tunýlky, morče tohle ke svému životu nepotřebuje. Dostatek prostoru, parta kámošů a seno, to je to nejdůležitější. Když už máte nějakou výbavu, nechte ji tam, nepředělávejte, neorganizujte, nadělá to více škody než užitku. A nemusí to být ani negativní reakce, stejně tak může dopadnout i reakce pozitivní, kdy jeden sameček začne vzrušeně pobíhat a začne tím otravovat druhého samečka, který si to špatně vyloží a konflikt je na světě. V takové situaci není třeba samce hned při prvních konfliktech rozdělovat. Budu se opakovat,ale vždy si pamatujte, že jsou to morčata! Nejsou lidé a myslí jinak než lidé. Morčata si svůj vztah musí vyřešit sami. Musíte jejich chování  porozumět a vcítit se do toho, co je ještě ok a co už je špatně. Nejednat unáhleně a zpanikařit a tím soužití překazit. V nejhorším případě mezi ně strčíte ruce a je na neštěstí zaděláno, prokousnutá ruka jen to fikne a již to v mnoha případech  nelze „zvrátit“.

Co se týče počtu samečků, tak rozhodně dva samečci mají tendenci spolupracovat lépe než tři nebo více. Je možné mít více než dva samečky, ale dva mají velmi jednoduchý vztah. Čím více přidáte do skupiny, tím složitější se vztahy stanou a tím pravděpodobnější je, že mohou nastat problémy.

Pokud již máte staršího samce a rádi byste mu pořídili kamaráda, poříďte si nejlépe velmi mladé, čerstvě odstavené miminko. Miminko okamžitě pochopí své místo a rychle se z nich stanou „nejlepší kamarádi“.

Chovatelé často nabízí již utvořené páry samečků, kteří jsou na sebe zvyklí a mohou tak bezproblémově odejít do nového domova. Vždy zvažte pořízení takového páru, pokud hledáte pár stejného pohlaví. Kluci jsou na sebe již fixovaní a to je velmi důležitý krok k zabydlení se v jejich novém domově. Problém, o který se nebudete muset starat 😉

Velmi blízko se s tímto tématem řeší i kastrace, zda nechat kluky vykastrovat, či ne… Více o kastraci si můžete přečíst zde.